4. kapitola

20. listopadu 2007 v 11:29 | Vina |  Porte filio
Takže tady ji máte

4. kapitola
Vincencie Maria Accidetia byla tak slabá, že ani nevnímala do konce dne dostala horečku, kterou se snažili zažehnat zábalami. Severus už skoro padal jak se říká na "HUBU", ale dál u své milé zůstával. "Severusi, vrať se do Bradavic, tady nejsi nic platný a nechceš přece aby tě takhle viděla až se probudí."
"Paní já nemůžu ji tady tak nechat, to prostě nejde."
"Ale jde Severusi, Riki i Petúnie mi pomůžou a jakmile se probere, tak pro tebe pošlu. Běž si odpočinout." Neochotně vstal naposledy ji políbil na horké čelo a ještě ve dveřích se otočil. Přemístil se do hradu a vydal se rovnou na večeři.
Skoro nic nesnědl. Byl zamyšlený ani si nevšiml, že na něj někdo mluví. Když odcházel, zachytla ho McGonagallová.
"Máš jít k Brumbálovi." Jen jí kývl a odešel do ředitelny.
Seděl zmožený v křesle a měl co dělat, aby mu neukápla slza. "
Severusi, podle tvého výrazu soudím, že Vina dostala horečku. A stále se ještě neprobudila, že ne." Jen zavrtěl hlavou.
"To je dobře, spánek léčí a ta horečka jí pomůže uzdravit a vytvořit tak lepší imunitu."
"Jak to můžete tak v klidu tohle říkat" vřískl na Brumbála.
"Jen proto, že kdyby tohle nebylo tak by jisto jistě umřela. Raději ji uvidím teď trpět než o ni přijdu." V hlasu zněla bolest.
Severus na něho hleděl jak na blázna. Jen lapal po dechu jak kapr. Brumbál se neusmíval, ale jeho jiskřičky v očích nezmizeli.
Vina proležela celé tři dny v horečkách. Čtvrtého dne konečně horečka ustoupila. Byla ale bledá, pleť měla až průsvitnou a nejevila známky, že by se chtěla probrat. Všechny tři ženy se o ni starali a už toho taky měli plné brejle. Občas večer došel i Severus, ale jak slíbil Brumbálovi, nesměl vynechávat hodiny. Všichni čtyři už toho měli dost, byli rádi že horečka odstoupila.
Aleně se podařilo usnout v pátek v křesle, ani neslyšela Rojvoje, že vešel neslyšně do pokoje a přisedl si na postel. Vyděsil se když viděl své nejstarší dítě v takovém stavu. Už chtěl stát a jít si to vyřídit s Brumbálem, když Vina otevřela oči a upřela je na něj. Tělo bylo slabé, ale oči se usmívali. Nechápal, asi to na něm poznala a zakroutila hlavou.
"Mám hlad tati." Bylo první co řekla. Hlas byl sotva slyšitelný, ale pevný. Vstal a odešel, ale tím i zbudil Alenu.
Pár dní ještě trvalo, než se dokázala sama posadit, ale jako by se nic nedělo. Byla to zase ta dívka, křehká a přece i tak silná. Kdo by to řekl. Nikdo nevěděl přesně co se tu stalo. Nejmladší děti měli k Vině přístup zakázán. Po deseti dnech v doprovodu Severuse, který ji sice musel podpírat, protože byla slabá, ale jinak už celkově v pořádku.
U večeře se na všechny usmívala. Severus se sice moc neusmíval, jenom pozoroval Vinu. Jako by se měla každou chvíli složit.
"Severusi co je s tebou?" zeptala se Petúnie.
"Nic, to je dobrý." Snažil se ji odbýt. Někdo mu vzal hlavu do rukou a začal ho líbat. On samozřejmě hned poznal že se jedná o jeho vyvolenou.
"Copak to děláš?" zašeptal jí jakmile se odtrhl. Voldemort ho probodával nebezpečným pohledem. Jako malého kluka, který právě něco provedl.
"Proč se mračíš, tohle ti vůbec nesluší." Zašeptala mu a chtěla Severuse znova políbit, ale on ji zastavil. "Tady ne nebo …" dala mu další polibek.
"A dost." Zařval Voldemort. Vina se od Severuse odlepila a podívala se na otce. "Copak" zeptala se jako neviňátko.
"Nemyslíš že to přeháníš? Nejste tu sami!!"
"Vím, ještě vidím dobře tati, ale ten jeho smutný obličej a jak mě pozoruje to je strašné." Zakroutila smutně na oko Vina, ale v očích jí hráli jiskřičky štěstí.
Byla jediná s dětí, mimo Petúnie, ale ta si toho tolik nedovolila. Rojvoj zakroutil hlavou a dal si ji do dlaní.
"Jde poznat, že je ti už dobře. Ale něco jsi slíbila a ještě to neudělala!" řekl naprosto vážně.
"A co, o ničem nevím. Jestli jsem na něco zapomněla, tak to omlouvám, ale neuvědomuji si co by to mělo být." Až moc dobře věděla, na co otec naráží, ale s klidnou tváří se dívala do jeho ohnivých očí.
"Opravdu, neříkal tu někdo, že začne kouzlit."
"Takže ty začneš znova kouzlit, ale jakou magie, že by bílou, nebo popřípadě nějakou vyšší, ale počkat ty vysokou magii už používáš." Dráždila ho ještě víc. Ovládal se, nechtěl zbytečně Vině nahrávat.
"Neříkala si náhodou že jsi už začala kouzlit?" Byl to souboj kdo déle vydrží.
"Já, já jsem nic takového neříkala, alespoň nevím kdy?" zeptala se jako neviňátko.
"Takže tuhle hůlku, která patřila tvé matce taky odmítneš?" tohle byla od něho podpásovka.
"Ne, neodmítnu ji, jen nebudu kouzlit. Prostě ne."
"Ani když budeš násilím donucena?!!!" začínal ztrácet trpělivost a Vina to na něm viděla, ale neodpustila si ho ještě porýpnout.
"Jen jsem zvědavá jak mě k tomu chceš donutit? No tak tati, pochlub se." Začala žadonit a házet na něj psí oči.
"Počkej a uvidíš, jen nevím jestli se to bude líbit Severusovi až tě předhodím nějakému netvorovi."
"A jakému, třeba tvému drakovi." Začala se rozplývat nad jeho nápadem.
"To by bylo supr, už jsem ji dlouho neviděla a chybí mi. Docela jsme si rozuměli, měla bych za ní zajít a donést nějakou laskominku. Počkej nejraději měla, no jistě maso smrtijedů. Na tom si vždy nejvíc pochutnala."
Voldemort na svou dceru se zahleděl a pak mu došlo, že ji už dříve krmívala a tímhle ji nevystraší. Dokonce s ní uměla zacházet líp než on. Vždy musel křičet, aby ho dračice poslechla.
"A co dalšího jsi jí dávala, když jsi si jí krmívala?" zeptal se ze zájmem Thomas. Vina se na něj usmála a pokračovala:
"To máš různé, vždy to bylo nějaké maso. Ale dost mě překvapilo, když jsem zjistila že miluje jabka. A ještě raději má jablečný závin. Za ten by dala i duši."
"Cože" vyjel Voldemort překvapeně až mu zaskočilo.
"Děláš si legraci, nebo se pletu Vino?"
"Ne, proč tati. Náhodou se s ní velice dobře povídá." Tímto prohlášením už na ni všichni u stolu přímo civěli. Pustila se znova do jídla, jako by ani nic neřekla.
"Jak to myslíš?" zeptala se Alena.
"Co, maminko."
"To že si vykládáš s draky. Vždyť … " nenechala ji domluvit a odpověděla jí.
"A vy jim nerozumíte. Jsou to velice inteligentní bytosti a taky přátelské, jen je nebezpečné je poštvat si je proti sobě, je to zvíře z dávných dob s velikou sílou co se jedná magie i když to neukazuje. Stejně jako Bazilišek. Ale ten…"
"Vino, měla by jsi si jít lehnout jsi určitě už dost unavená." Přerušil její výklad Severus.
Ach jo povzdychl si v duchu. Teď vypadala jako Grangerová. Fuj co to vykládám? Srovnávat Vinu s Grangerovou. Brr… "Pojď" pošeptal Severus Vině. Ta se na něho usmála omluvila se, že je unavená a odešla se Severusem do pokoje.
Jen co se za nimi zavřeli dveře Vinina pokoje začali se líbat. Nějak si ani neuvědomili co se děje, ale když už Severus pokládal Vinu na postel, dveře se bez klepání otevřeli. Ani jeden, však si návštěvníka nevšimli. Návštěvník došel až k nim a hlasitě si odkašlal. Nebyl to nikdo jiný než Voldemort. Oba když ho uviděli tak hned od sebe odlepili a Severus se vyšvihl na nohy, zkonil se, aby pomohl Vině, která si rychle zapínala knoflíčky. Voldemort zuřil steky.
"Tak už jste se upravili." Zasyčel na ně. Vina se začala červenat a chytla se nabízené ruky, aby se mohla postavit.
"Nestávej, tak dlouho tu nebudu. Jen mi vysvětli, proč jsi tak vystrašila Alenu a udělala ze všeckých totální voly." Zahřímal až Vina mírně rozštívila.
"Za první jsem z nikoho nedělala voly, za druhý jindy mě odpálkuješ a nehraješ moji hru. Tak si teď neztěžuj. Nebo snad máš ještě něco na srdci?" usmála se Vina na otce. Ten jen zavrčel a otočil se k odchodu. Práskl za sebou dveřmi a byl pryč.
"Neměla jsi ho tak dráždit." Řekl trochu mrzutě Severus.
"Ještě ty začínej. Sám s tím začal a pak si ztěžuje." Chtěla ještě něco, ale Severus ji utišil polibkem. Hůlkou zamkl dveře a pokračovali v tom co začali.
Severus se zarazil: "A co dítě."
"Neboj se nic se mu nestane." Prožili vášnivou noc. Oba se probudili až skoro v poledne. Severuse probudilo nějaké klepání. Zmateně se rozhlédl po pokoji a až po chvíli mu padl pohled na okno za kterým byl krásný výr. Poznal ho byl z Bradavic. Pak z hrůzou zjistil, že zaspal a že je čas oběda. Rychle si přečetl zkaz a poslal odpověď zpátky. Oblékl se a chtěl napsat zkaz.
"Kampak mi chceš utéct." Ozvalo se z postele.
"Drahoušku, zaspali jsme je čas oběda. Musím letět mám odpoledne ještě 4 hodiny." Dlouze se políbili a Severus zmizel.
Vina se v klidu oblékla a šla do jídelny. Na chodbě se setkala s Thomasem.
"Jaká byla noc." Mrkl na ni. Jen na něj mrkla a usmála se. Oba vešli do jídelny a začali si povídat. Jako by se nechumelilo, sedli si ke stolu a stále si povídali o dracích. Nikdo tam ještě nebyl. Pak vešlo zbytek osazenstva a zůstalo hledět na Thomase a Vinu jak o něčem zaníceně diskutují a nevnímají okolí.
Zbytek dne proběhl v klidu. Thomas s Vinou celý oběd se bavili o dracích a jejich kouzelné moci. Nikdo si jich nevšímal. U večeře ještě k Thomasovi a Vině přidala Riki a povídali si o lektvarech, které se vyrábějí z dračí krve. Alena je celou večeři pozorovala.
"Děje se něco Aleno." Zeptal se Voldemort své ženy.
"Nic, jen nevím kde Vina bere tyhle podrobné informace?" zakroutila nad tím.
"Aleno nezapomínej, že Vina studovala v Africe." Upozornil na to a otočil se na bavící trojici.
"Slečno Vincencie Marie Accidetio, mohla bys nám vysvětlit, kde jsi sebrala všechny tyhle informace?" zahřměl až polovina stolu nadskočila.
Vina se v klidu otočila na svého otce a usmála se na něj.
"Tohle ti vůbec nesluší, když se tak tváříš. Usměj se, život je jen jeden. Co si po mě chtěl. Promiň, ale byla jsem zabraná do jiného hovoru." Znovu se na něj usmála a ten jen protočil oči na vrch.
"Kde jsi vzala takové informace o dracích?" zopakoval už o něco klidněji otázku.
"No přece od tvé dračice," zakroutila nad tím hlavou. Dál si pak ho už nevšímala a dál s Riki se dohadovala, kolik by mělo být dračí krve do jistých lektvarů.
Severus urychleně zasedl ve Velké síni ke stolu a nasadil kamenný obličej. McGonagallová se k němu naklonila.
"Po obědě se máte stavit u ředitele." Mrkla na něj spiklenecky a dál se věnovala své porci. No to zase bude. Pomyslel si.
Po obědě se vydal do ředitelny.
"Posaď se Severusi."
"Omlouvám se, že jsem se vrátil až na oběd, ale nějak se mi podařilo zaspat." Řekl s kamennou tváří Severus.
"To ti nevyčítám, každému se to může stát. Došel mi dnes před obědem zvláštní dopis. Ve kterém se píše, že jsi nezaspal vlastní vinou a neneseš na tom žádnou odpovědnost. S podpisem neteř Vina Accidetia a pak tam bylo ještě P.S. posílá ti pusu." Brumbál se smál a v očích mu tancovali jiskřičky.
Severus na něho hleděl s otevřenou pusou. Čekal všechno, ale tohle ne. Já ji roztrhnu.
"Podle tvého výrazu a toho dopisu soudím, že Vina je v naprostém pořádku." Usmál se na něj Brumbál.
"A-Ano, je v naprostém pořádku, už se stačila pohádat i s Temným pánem."
"Můžu vědět co to bylo?"
"Jen to, že ji chtěl předhodit svému drakovi a ona se začala rozplývat, že tam dlouho nebyla a pak říkala že si s ní povídá a nejraději prej má jablečný závin." Shrnul to Severus.
"Jako její matka. Celá Marie. Můžeš jít. Děkuji." Severus vstal a odešel. Tak tohle si odskáče. Sliboval v duchu. Jinak celý den proběhl v klidu.
Dny ubíhali rychle a Severus chodil pravidelně každý víkend za Vinou, která by nejraději se někam rozhodla utéct a při tom se pořádně zařádit. Doma jí to nikdo nedovolil a pořád ji hlídali. Když jednou se vydala do podzemí za dračicí, otec ji tak seřval, že ještě dvě hodiny seděla a čučela do blba. Nemohla se z toho vzpamatovat. Když už nic nemohla dělat, alespoň cvičila tai-chi, ale ani tohle se jim nelíbilo.
Uběhl měsíc, co jí podal Brumbál jakýsi ten lektvar. Bříško jí spokojeně rostlo a dokonce její celkový zdravotní stav se zlepšil o 100%. Jen jedno ji trápilo, cítila se jako ve vězení. Nic nesměla, pořád na ni někdo dohlídal, aby se jí něco nestalo. Dalo se říct že její otec jí byl posedlý.
Severus se za ní nestavil už 14 dní, protože musel jít někam pro něco zařídit. Vina byla čím dál smutnější, stýskalo se jí. Věděla, že všichni ji mají rádi a proto to dělají, ale nebyla osoba, která vydržela sedět ze založenýma rukama. Rozhodla se během vteřiny. Vytáhla čistý kus pergamenu.
Dobrý den profesore Brumbále,
omlouvám se, že ruším, ale už 14 dní nemám od Severuse žádné zprávy a mám o něj strach.
Jestli mi můžete říct, jestli se vrátil a jestli za ním můžu přijít.
Jestli můžete co nejrychleji odpovědět.
Byla bych vám vděčná.
S pozdravem Vaše neteř Vina
Vina pergamen rychle posypala sovím prážkem a odeslala ho svému strýci. Zdálo se jí to jako věčnost. Ale za 10 minut jí došla odpověď
Milá Vinuško,
Severus se prozatím nevrátil z jedné akce, ale nemusíš mít o něj strach. Určitě na sebe dává pozor.
Na otázku jestli smíš přijet, ti samozřejmě odpovídám ano a to kdykoli. Jen nevím co na to řekne tvůj otec. Jak jsi si všimla. Zrovna se moc nemusíme. Nechci abys měla s tím nějaké problémy, ale rád tě zase uvidím.
Albus Brumbál
Jistě že vím že můj otec tě nesnáší. Ale maminka určitě nebude proti. Běhalo jí to v hlavě. Rozhodla se, rychle spálila dopis a vydala se najít maminku. Našla ji ve svém pokoji jak něco probírá s Riki.
"Omlouvám se, že ruším, ale mohla bych s tebou na moment maminko mluvit?"
"Jistě Vino, co potřebuješ?"
"Mohlo by to být o samotě. Riki nedívej se na mě tak je to pro tvoji bezpečnost." Obě se na Vinu podívali zvláštním pohledem. Vina počkala až Riki odejde a pak si přisedla k Aleně.
"Tak co tě trápí, nech mě hádat Severus."
"Ano, maminko víš že nikdy nechodím kolem horké kaše tak ti to řeknu rovnou. Prosím ale nezlob se na mě. Víš že už 14 dní bezúspěšně čekám na Severuse. Teď mi bylo nabídnuto, že se za ním smím podívat do Bradavic. Myslíš že bych mohla. Přenesu se rovnou k němu a nikdo mě neuvidí."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Inies Inies | 17. března 2008 v 21:59 | Reagovat

Vážně síla. Draci jsou bezvadní a tahle schopnost je fakt úžasná. DNes už mi dochází inspirace, co bych ti k tomu mohla více napsat. Je to procítěné, dobré a opravdu občas velmi nasazené. Občas pokulhává, ale jen drobátko, ale vážně moc dobré. Doufám, že se Severusovi nic nestalo.

2 Beltrix Beltrix | Web | 7. dubna 2013 v 16:26 | Reagovat

Starostlivý Severus byl fajn, ale ty chyby... hned první řádek... A zase ty výrazy i když v uvozovkách, ale...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama