22.kapitola - Hermiona v ráži

2. prosince 2012 v 16:31 | Vinka |  Rodina
Tak lidi, týden je za náma a tady máte další kapitolku. Venuji ji všem, co pravidelně komentují.


22. kapitola - Hermiona v ráži

Minerva McGonagallová byla už týden v bezvědomí na ošetřovně. Jediné, co pro ni udělali, bylo, že ji přesunuly do soukromého pokoje, který sloužil učitelům, když byly zranění.
Ve škole to bylo něco jiného. Atmosféra tam houstla, učitelé nevěděli, co si mají počít. Studenti byly buď vyděšení nebo útočili na ostatní studenty. Tom byl pořád u své ženy a z ošetřovny nevycházel. Nejhorší to měli ze všech dvojčata. U nich v koleji se stali vyvrheli a ostatní koleje se jich spíše bály.
Tedy až na jednu kolej a to zmijozelskou. Protože pro ně byly skoro bohy. Už dřív Hermiona občas byla viděna s Dracem a teď spolu oficiálně chodili. Za to s Harrym se rozešli holky ze Zmijozelu se kterými chodil, no spíše spal. Kvůli tomu, že jim lhal kdo doopravdy je.
Jen jeden člověk se s nimi bavil, co byl z Nebelvíru a to byla Giny. I když se je snažila znovu skamarádit i s Nevilem, ten byl z nich a jejich otce velice vyděšeny.
Ale co bylo opravdu nejdivnější, tak to bylo vedení školy. Augustýn se ujal řízení školy a Eva žena Talmuda si vzala obranu proti černé magii. Na přeměňování ještě docházel Talmud, ale ten většinu doby byl na ministerstvu v Londýně a řešil tam věci, které byly potřeba.
Když neměl čas Talmud, tak za něho bral hodiny Augustýn. Studenti byly z něho hodně nervózní, protože mu dělalo problém je učit s hůlkou.
Byl pátek ráno a atmosféra v Bradavicích se moc nezměnila, spíše ještě zhoršila. Jediný, kdo se chovala pořád stejně, tak byl Severus Snape. I když občas zaslechl, že už studenti vědí proč je taková svině, když jeho otec je největší černokněžník poslední doby. Byl trochu z toho nervózní, on to párkrát ještě podpořil. I jeho otec mu to několikrát vyčetl, když se byl podívat na matku nebo donesl nějaké lektvary.
Harry a Hermiona právě mířili jednou postraní chodbou na formule, když se k nim připojil Draco. Harry to nijak už ani nekomentoval. Jejich klasická pusa na přivítání. Dál si povídali v poklidu, když se před nimi objevil Ron, Seamus a Dean.
"Ale kohopak to tu máme, naše nejmilejší smrtijedy." Zastavili se před nimi a Hermiona mírně zatáhla za Dracovu ruku, aby se do nich nepustil, jenže se svým bratrem už takové štěstí neměla.
"O co ti jde, Rone, o to abys urazila mé rodiče, nebo jen žárlíš, že mám konečně rodinu." Vrčel naštvaně Harry.
"Rodinu, Rodinu Raddle. Nebo snad si pořád říkáš Potter. Objímáš zrůdu, která ti zavraždila rodiče a nechala tě u mudlů. A říkáš mu tati." Posmíval se. Jenže to neměl říkat. Hermiona pustila Draca a dala mu pěstí, až si sedl na zem. Z nosu se mu hned vyřinula krev.
"Jak se ty hňupe opovažuješ očerňovat naše rodiče. Ať je to kdo chce. Můj otec je daleko lepší, než býval ten starý dědek Brumbál, který nás jenom terorizoval!" řvala po Ronovi Hermiona, který si pořád tiskl na zemi krvácející nos.
"To určitě, Brumbál nás všechny chtěl ochránit před tím tvým hadím papínkem." Přidal se k němu Dean.
"Ty hajzle." Praštil ho tentokrát Harry. "Brumbál několikrát Hermionu napadl nitroobranou, až se z toho zhroutila. To byl ten důvod, proč před časem trávila tolik času na ošetřovně." Držel ho pod krkem Harry a třásl s ním.
Nějakým záhadným důvodem se za Nebelvíry objevil Talmud se svou ženou Evou.
"Co se to tu děje?" zavrčel a v očích se mu blýskalo. Ani Eva ne netvářila mile.
"Nic strejdo." Ozvala se Hermiona. Ten si ji změřil přísným pohledem.
"Hermiono, myslím, že konečně by měli všichni pochopit, že Tom není až tak špatný. Též si myslím, že ty máš taky nějaké důkazy proti němu." Mírně se usmála Eva. Snažila se trochu zklidnit situaci.
"Ano, i madam Pomfreyové když mě vyšetřovala. Vše je dobře schované." Dívala se zle až vražedně na Nebelvíry.
"Harry pusť ho. Okamžitě." Zaměřil se na chlapce Talmud.
"On si začal." Vrčel dál Harry a odmítl svého spolužáka pustit.
"Řekl jsem, že ho máš pustit!" pomocí kouzla je oddělil. "Nehodlám tolerovat, jak Nebelvírští věčně útočí na mou rodinu. Od teď, jako profesor přikazuji: "Je jedno, kdo z Nebelvíru něco udělá nebo na někoho zaútočí z naší rodiny nebo z jiných kolejí. Tak bude vždy potrestána celá kolej ne jen odečtením bodů." Zvýšil formálně hlas. Náhle všemi projela nějaká síla.
"Bradavice se probouzejí." Usmála se Hermiona. Talmud i Eva se na ni zvláštně podívaly.
"Co je?" zeptala se nezúčastněně.
"Co? Hermi, jestli i s Harrym cítíte to samé, tak jste zdědili po Minervě velmi vzácný dar." Usmála se Eva. Harry jí jen mírně přikývl.
Bylo krátce před půlnocí, když šla naposledy Pomfreyová zkontrolovat Minervu. Jak si všimla, tak Tom už hluboce spal. Byl ze všeho velmi unavený a moc ani nespal. Už si i zoufal, že jeho žena se nikdy neprobudí. I Poppy měla o ni strach.
"Pít." Zašeptala Minerva z postele. Do Poppy jako by střelil. Setkala se s vyčerpaným pohledem Minervy. Který měla problémy udržet oči otevřené.
Opatrně jí du pusy stříkačkou dala trochu vody. Potom zase usnula. Poppy Pomfreyová si zhluboka oddechla a posadila se na židli, až zaskřípala. To probudilo Tomla.
"Co je?" rychle se posadil a vyděšeně sledoval Minervu.
"Je to dobré. Probrala se. Chtěla, napít." Usmála se Poppy a odešla. I jí se ulevilo. Tom se náhle probral, sám provedl na Minervě několik kouzel a při tom se usmíval čím dál tím víc. Už si zase chtěl lehnout. Když Mionet znova otevřela oči.
"Lásko. Strašně jsi nás vyděsila. Jak je ti?" pohladil ji co nejjemněji po tváři.
"Dítě." Dívala se na něj s bolestí v očích. I Tomovi se na malý okamžik objevila v obličeji bolest.
"Je mi to líto. Nepřežilo to. Byla jsi moc vyčerpaná. Prosím zlato, teď ještě spi. Ráno si promluvíme. Myslím, že i našim dětem se konečně uleví." Věnoval jí opatrný motýlí polibek na rty.
Myslel si, že neusne. Ale jakmile se dotkl polštáře po týdnu strachu a starostí konečně usnul klidným spánkem.
Ráno ho probudila Poppy, která jeho ženě nesla ranní lektvary. I ona vypadala, že konečně po dlouhé době se trochu vyspala.
"Nechtěla jsem tě zbudit, Tome." Omluvně se usmála Poppy.
"To nevadí. Zůstaneš tu chvíli, jen si odskočím do koupelny." Poppy jen přikývla a pootevřela okno, aby v pokoji vyvětrala. Sama pak se sklonila nad Minervou, že jí podá kouzlem lektvary. Jenže to nestihla, protože Minerva otevřela oči.
Vypadala, že už tak hned neusne.
"Jak to vypadá ve škole?" zachroptěla. Krk ji bolel od dlouhého nepoužívání.
"Relativně po tom všem dobře. Tví bratři a švagrová se o vše postarali." Minerva na ošetřovatelku vytřeštila oči.
"Bratři. Oni učí. Proboha vždyť hůlku nepoužívali už věky." Začala kašlat. To se dveře otevřely a vešel už upravený Tom s jejich dcerou Bellou.
Poppy nadzvedla Minervu, aby se nedusila.
"Mionet. Nesmíš se rozrušovat." Sedl si za ní a podepřel ji vlastním tělem. Minerva McGonagallová zaskuhrala bolestí, protože ten pohyb byl pro ni moc rychlý.
"Mami?" Bellatrix měla na sobě mudlovské oblečení a sluneční brýle. I když šla postranními chodbami, nechtěla, aby ji někdo poznal. Vlasy měla vyrovnané a celkově působila za všech těch okolností daleko šťastněji. Dvakrát tu už byla, ale její matka pořád byla v bezvědomí.
Minerva chtěla něco říct, ale to už do ní Poppy lila jeden lektvar za druhým. Jen co skončila, tak vzala prázdné lahvičky a odešla. Bella nerozhodně postávala u dveří a čekala, až se trochu její matka vzpamatuje z návalu těch lektvarů. Musel tam být i proti bolesti, protože bylo poznat, že se velmi uklidnila.
Její otec ji držel v náručí a hladil po rukách.
"Odporné." Zašeptala. Tom i Bella se usmáli.
"Chceš napít?" přidržel jí skleničku se slámkou u pusy. Bella si mezi tím posadila na židli a pozorovala svou matku. Hodně chrapěla.
S povzdechem se pohodlněji opřela do náručí svého muže a usnula.
"Ještě je hodně slabá. V noci se probrala poprvé." Usmíval se Tom na svou dceru. "A kam ty se chystáš. Zase jdeš s tím … chlápkem." Přemýšlel jak ho nazvat. Byl rád, že jeho dcera je šťastná.
"Ano, máme schůzku v Prasinkách a pojedeme do Dablinu na oběd." Usmála se zasněně.
"Tak si to užij. Jen ho upozorni, že jestli ti jakkoli ublíží, bude si přát, aby se nikdy nenarodil." Podíval se přísně na dceru.
"Ale tati. Jen jdeme na oběd. Vidíme se teprve po třetí." Mávla nad tím rukou.
Dvojčata rozrazily dveře. Minerva sebou poplašeně škubla.
"Kolikrát jsem vám říkal, že nemáte všude vrážet. Jako by vám hořelo za zadkem." Naštval se Tom. Minerva se trochu rozkašlala.
"Klid lásko. Nic se neděje. To jen naše děti se neumí chovat." Vrčel naštvaně Tom. To už i Poppy s brbláním mířila k nim, kdo tu ruší. Ve dveřích se otočila a odešla, aniž by k tomu řekla něco víc. Dvojčata už mačkaly svou matku v náručí. Pak si Hermiona všimla své sestry.
"Teda ségra, kam se chystáš. Sbalit prince." Usmála se na Bellu.
"Skoro i jo." Usmála se. Minerva se usmála. Byla ráda, že jsou děti v pořádku a šťastné.
Harry jí už po několikáté chtěl dát trochu své energie a magie, ale jakmile si toho jeho otec všiml, odhodil ho na svou postel, která ještě nebyla ustlaná.
"Už jsem ti několikrát říkal, že tohle dělat nesmíš. Z největší pravděpodobni by tě to zabilo." Mluvil ledově mírně syčivým přízvukem.
Celý hrad se otřásl i v základech. Všichni v místnosti ztuhly…
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 jana jana | E-mail | 2. prosince 2012 v 21:57 | Reagovat

super rychle pokracko :-)

2 Eňa Eňa | E-mail | Web | 2. prosince 2012 v 22:03 | Reagovat

Teda... som zvedavá... nie.. priam napnutá. Čo sa stane?! :D Takto to utnúť... teda... :-)
Veľmi sa teším na pokráčko. :-)

3 Vea Vea | 3. prosince 2012 v 19:14 | Reagovat

Paráda :) Až na ty tři tečky ... takto to utnout v konci :)

4 EnniAn EnniAn | E-mail | 5. prosince 2012 v 22:12 | Reagovat

Pěkné kapitoly, těším se na další.

5 Kritička Kritička | E-mail | 8. prosince 2012 v 18:09 | Reagovat

Další. další, další.
( Jsou tam malé chybičky co bych vytkla, ale je to tvá povídka a tvůj děj :-P )

6 Vincencie Vincencie | 8. prosince 2012 v 19:14 | Reagovat

[5]: A jaké chybičky, jen pověz, ať se přiučím

7 Kritička Kritička | 9. prosince 2012 v 17:03 | Reagovat

[6]: Někdy čárky chybí, ale spíše to bylo mířeno na celých 22.kapitol na jen na jednu.

8 Kritička Kritička | 9. prosince 2012 v 17:11 | Reagovat

[7]: A abych to vysvětlila měla jsem špatnou náladu, a vadila mi sebemenší chyba a že jich nebylo.

9 Vincencie Vincencie | 9. prosince 2012 v 17:12 | Reagovat

[8]: V pohodě, hold na ty chyby si musíš zvyknout, i když si to kontroluji, tak zase tak skvělá v té češtině mi to moc nejde. A obsahově tam máš nějaké výtky?

10 Kritička Kritička | E-mail | 10. prosince 2012 v 13:08 | Reagovat

[9]: Já si už zvykla, skoro u všech povídek     co čtu jsou malinkaté chybičky. A obsah,? Jak jsem řekla, je to tvá povídka, tvůj návrh nemůžu ho kritizovat, a ani nechci (mimochodem to měla být pochvala za dobrou povídku). Tvá povídka je jedna z mála, kterou můžu číst pořád do kola a není jako ohraná deska. Jen tak dál. A kdy bude další kapitola? :-D

11 Vinka Vinka | 10. prosince 2012 v 15:19 | Reagovat

[10]: Nejen pro tebe i pro ostatní. Kapitolka bude během týdne. Vstupujeme do další části. :-)

12 Kritička Kritička | 10. prosince 2012 v 21:07 | Reagovat

[11]: To je fajn, už se nemůžu dočkat. 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama