III. kapitola

12. srpna 2017 v 23:59 | Vinka |  Čas
Čas běží jako o závod a my pokračujeme.



Hned po obědě se vypravili k moři.
Lilith se od nich odpojila, hned, jak se objevili nad srázem u moře. Akaša byla tak nadšená a uchvácená pohledem na moře, že téměř ani neodpověděla na pozdrav, když se s nimi loučila Lilith.
Akaša se rozeběhla po přírodních schodcích dolů k moři. Přiběhla k pláži, sundala si boty a přeběhla pláž. Jakmile byla ve vodě, sklonila se a namočila si prsty, které vzápětí olízla. Trochu se zašklebila a usmála se na Mastama.
"Opravdu je to slané." Zavýskla Akáša. Mastam se usmál a posadil se na vzdálený kmen, aby dal trochu Akáši volnosti, ale přesto ji měl pořád na blízku. Ani si neuvědomil, ale trochu se zamyslel nad svou rodinou.
Z ničeho nic vedle Akáši stál černovlasý chlapec. Byl ve věku Akáši a byl též slušně oblečený ne v těch hadrech, co chodí lidé. Byl celý v bílém a měl tmavě černé vlasy. Na jeho druh to bylo nezvyklé. Měly maximálně hnědé vlasy. Už se zvedal, že se k nim vydá, když za skalou se objevila blondýnka, taky celá v bílém.
Věděl hned od začátku, že je zle. Akašiny stříbrné vlasy se zaleskly ve slunci, když jí chlapec něco řekl.
"Okamžitě, jdi od té zrůdy Michaeli." Zavřískala ta ženština. To už Mastam byl v mírném poklusu skoro u nich, jako ta ženština. Prudce odtáhla od Akáši Michaela a výhružně se na malou dívenku dívala. Její stříbrné vlasy nebyly pro její druh vůbec obvykle.
"Omluv se princezně, ženská!" podíval se hrozivě Mastam na ženu.
"A kdo jsi ty?!" ukázala žena na Mastama.
"Jsem Mastam, vrchní velitel Pána Temnoty a hlavní ochránce princezny. A co si ty zač. Pokud vím, tak ti dva nic nedělali, jen si povídaly." Kolem Mastama se zvedla mocná temná aura. Akaša ji u něj viděla jen párkrát. Nestávalo se, aby ji musel bránit. Bránil ji dost často před bratry, ale těm stačilo, když je odhodil od Akáši pryč.
"Jsem Neril, nejstarší dcera Paní Nebes zvíře." Zasyčela na ně žena. Akášu to vyděsilo a schovala se za Mastama. Když to viděl Michael, jen zakroutil hlavou a přešel mezi ně.
"To by stačilo, sestro. Nechápu, proč je urážíš. Jen jsme si s Akášou vykládali. Je to moje kamarádka." Zamračil se na sestru Michael.
"Kamarádka! Jak může být démon, tvou kamarádkou nevíš, jak křehké příměří mezi sebou máme? Chceš rozpoutat další válku!" založila si ruce na hrudi.
"Ty bys byl opravdu můj kamarád?" Zeptala se nevěřícím hlasem Akáša. Mastam ji objal otcovsky kolem ramen, aby jí dodal trochu odvahy. Věděl, jak je to pro ni strašně těžké.
"Jo moc rád." Usmál se na ni Michael.
"Tak to v žádném případě!" Zavřískala Neriel, chytila chlapce za paži a táhla ho pryč. Po chvíli zmizeli v mlžném stříbřitém oparu.
"Ach jo." Postěžovala si Akaša.
"Neboj, Aki. Bude tvůj kamarád. Jen se to nesmí dozvědět tvůj otec. Moc by vyváděl." Usmál se na Mastam a odváděl ji z pláže pryč směrem, kde by měla mít dům Lilith.
***
O osm let později
Akaša právě tento den slavila své 15 narozeniny a od otce si vymohla dva dny s Lillith v jejím domku na útesech. Ani tak jí nezáleželo, že má narozeniny, ale byla to jediná doba, kdy mohla v klidu být s Michaelem a nikdo na ně nevřískal. Nechápala, jak on to dělá, že vždy sestrám nebo i matce prostě zmizí. Ona, kdyby neměla Mastama a Lillith, tak se nehne nikam. Naštěstí oba byly k jejímu kamarádovi velmi tolerantní.
Dnes dokonce měla být oslava v domku a měl přijít i Michael. Když byl s ní, rozechvívali se jí motýlci v břiše. Lillith se na ni vždy tak zvláštně podívala. Už před několika rokama jí udělala dvojhodinové kázání o tom co si s Michaelem může dovolit a co ne. Ještě teď když si na ten rozhovor vzpomene byla rudá až na zadku.
Snídani zhltla s otcem a bratry. Bylo to jejich jediné jídlo za rok. Vymohl si to otec, když jí bylo 8 let. Přetrpěla to strašné ticho a nenávistné pohledy od bratrů a mohla se s Mastamem vydat za Lilith, která už od včera chystala domeček.
Převlékala se už po čtvrté, vždy zavolala Mastama do pokoje. Ten tentokrát si stoupl s rukama v bok a přísně se na ni podíval.
"Vypadáš skvěle. Pojď už." Zavrčel.
"Ale co když třeba toto." Zatahala za rukáv. Jenže Mastam jen protočil oči. Chytil ji jemně za paži a nekompromisně se s ní přesunul za Lillith.
"No to je dost. Kde jste tak dlouho, Michael je na zahradě." Lillith je sjela přísným pohledem.
"Princeznička se snad stokrát převlékala." Zavrčel Mastam a protočil oči.
"Jen čtyřikrát. Jak vypadám?" zatočila se.
"Vypadáš skvěle. Běžte už na zahradu. Za chvíli donesu svačinu. Oběd bude dnes později." Mrkla na Mastama Lillith.
"Super." Vzal ji za paži a táhl ven.
"Ahoj te." pozdravil je Michael a stoupl si, když je viděl přicházet.
"Ahoj. Ráda tě vidím." Objala ho Akáša. Mastam mu podal jen ruku a posadil se. Všem nalil limonádu a díval se na ně, jak hned začali rozebírat, jak se k nim rodiny chovají.
Už dávno pochopil, že ani jeden to neměl v rodině jednoduché.
Celé odpoledne proběhlo báječně. Lillith věděla jak udělat malou oslavu a Akáši to vůbec nevadilo. Byla s těmi, co ji měli rádi takovou jaká je. Malá soukromá oslava, jakou oba zbožňovali.
Blížil se pomalu večer, když se Michael začal chystal domů.
"Počkej Michaele. Ještě je tu něco, co musíte oba vědět. Rozum na to máte už dost. Oba jste jistě slyšeli o Dodómě?" Lillith čekala, až oba mladí přikývnou.
"Byla to moje nejlepší přítelkyně a po ní se pojmenovalo i město, kde je nejstarší chrám s věštbami. Jednou, když jí bylo jako Vám, pronesla předpověď. Byla jsem s ní tehdy jenom já, ale kupodivu, tuto předpověď si pamatovala i sama. Říkala, že byla tam silná, že se jí v mysli přímo otiskla. Zněla takto:
V den kdy s mrtvými se mluví,
Syn nebe přijde na svět a bude jak čert.
V den kdy světla postávají,
Dcera ohně přijme život za matku.
Stříbrem obdarovaná od Gai bude.
Oni však souzeni jsou si,
Duší, tělem i mocí.
V jejich dvaceti letech ustanoví oni sami
Neproniknutelný mír mezi dvěma světy.
Oni však budou chodit v mezisvětí,
Po staletí a děti chránit budou.
Pamatuji si ji do teď, jako by ji pronesla před chvíli. Když se Akáša naradila. Bylo rozhodnuto. Ani jeden z vašich rodičů Vám v ničem nezabrání. Jen Vás prosím, oba, vydržte ještě v čistotě těch pět let." Usmála se a všem nalila čaj.
Oba mladí na ni hleděli s otevřenou pusou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama