V. kapitola

1. září 2017 v 23:58 | Vinka |  Čas
Znova na scéně.

Děj se posouvá o hodně dopředu a dostáváme se do 20. století. Přeji příjemné čtení.


Uběhlo spoustu století, co se náš příběh opět vetkne do podvědomí lidí. Nikdo už v této době nevěří na staré bohy. Ani moc na anděly a démony. Svět se snaží vzpamatovat z tyranie, ať už lidských nebo kouzelnických utlačovatelů.
Svět jde daleko dopředu a nikdo si už snad ani nevzpomene na první příběh lásky, obětavosti a svobody. Nebo to bylo zatrpklostí dvou mladých lidí, kteří se bouřili proti svým rodům, jak to v pozdějších dobách ztvárnil tolika slovy, ve svých hrách, Shakespear.
Pojďme se podívat. Co s nejmladší dcerou Temného pána se stalo a jejím manželem, nejmladším synem Paní Nebe.
Jakmile Akáša s Michaelem prožili svých devadesát let v Athénách, šťastných a naplněných let, ulehly ke spánku. Po nějaké době se probrali, v jiné době, v jiném světě a v jiných zemích. Takto se to pořád opakovalo dokola.
Někde žili, stárly jako obyčejní lidé a potom se odebrali ke spánku. Ve spánku se jim vždy vrátilo mládí a oni mohli začít znova. Na novém místě v novém světě.
Už ani nevím po koliká se ukládali ke spánku.
Nyní ale nastaly temné časy. Temnější časy než podle legendy zažil dobu, kdy bojoval Merlin proti Morganě. Proti své sestře, jak se říkalo.
Píše se dvacáté století. Století uspěchanosti a rozmachu. Koloběhu, které dokázali lidé s kouzli i bez kouzel, málem zničit. Byly tak rychlé, že nejenom málem zničili sami sebe, ale i nadpřirozené bytostí, které se bezmála před dvě století stáhly všechny pryč ze Země.
Na jednom nezakreslitelném území pro normální lidi se objevila tepaná brána, kde byly vyobrazeny v kruhu živly. Nikde nic jiného nebylo. Naproti této bráně byl vysoký živý plot, končící krásnou tepanou branou s pávy a hady, kdyby se někdo podíval přes bránu do zahrady, uvidí krásně upravený park s pávy a zámkem.
Z toho zámku právě vycházel vysoký muž s bílými dlouhými vlasy a nesl se jako páv. Za ním šel jeho syn, který se snažil napodobit svého otce. Syn ovšem zdědil jistou eleganci po matce.
Oba mířili na jedno setkání.
"Luciusi, přemístíme se až za branou." Řekl chlapci dospělý muž s bílými vlasy.
---
Ve velké posteli s vyřezávanými sloupky a skleněným čelem se probudil černovlasý muž a protáhl se. Chvíli se díval na svou spící ženu, pak ji políbil na spánku a pomalu vstal.
Zajímalo by mně, jak dlouho jsme spali nyní a jaký je rok? Pomyslel si muž. Položil nohy na zem a postavil. Zkoušel, jestli ho jeho nohy udrží. Když uznal po chvíli, že nebude mít problém, vydal se do koupelny. Moc dobře si pamatoval, že za chvíli se mu v hlavě objeví veškeré věci, které zaspal.
Jen co se vykoupal, vyšel z koupelny a zjistil, že jeho žena se pomalu začíná probouzet. Šel do kuchyně a díval se, co všechno se tu změnilo. Už před staletími začarovali dům a vše v okolí, aby se přizpůsoboval částečně době a oni neměli po probuzení tolik práce.
Když došel do kuchyně, potěšeně se usmál, protože zjistil, že všechny potraviny jim vydrželi pod stázovým kouzlem. Začal si připravovat těsto na palačinky. Bylo mu jasné, že s Akášou jim bude trvat minimálně dva dny, než se opravdu proberou a budou schopni jíst, na co si vzpomenou.
Probíhalo to vždy stejně. Šli spát a po deseletích či staletích se probrali. Podle toho jak moc je svět potřeboval.
Začal smažit první palačinku, když se v kuchyni objevil Tores.
"Dobré ráno Toresi, dáš si se mnou, než se dámy vzbudí." Podíval se na probouzející domácího skřítka.
"Velmi rád. Ach, jaksi jsem zhubl." Měli dva skřítky, kteří byli jen o 400 let mladší než oni. I oni tvořili pár. Za ty staletí se z těch čtyř stala nerozlučitelná rodina. Ani se nestačili posadit ke stolu a přišourala se do kuchyně, jenom v županu, Akáša a sedla si za stůl a složila hlavu na ruce.
"Jsem mrtvá." Postěžovala si.
"Co tak si dát palačinku a dobrý mátový čaj." Usmál se Michael od pánvičky. Tores mezi tím chystal čaj.
"Ráda Michaeli. Jak dlouho jsi vzhůru?" zeptala se a otevřela na Michaela jedno oko.
"Asi 3 hodiny, nechtěl jsem tě budit. Byla jsi roztomilá." Uchechtl se. Akáši její stříbrné vlasy se leskly na slunci, které dopadalo na její postavu francouzskými okny, které vedli na terasu.
Michael a Tores se posadili k Akáši rozpláclé na stole a Michael ji pohladil po hlavě.
"Stávej semínko holala, máš tady palačinky." Pohladil svou ženu po vlasech. Na chvíli se zarazil. Když ucítil, že někdo narušil ochrany vnitřku domu.
Michael i Tores se otočili ke dveřím do haly, kde právě stál muž s bílými vlasy a chlapcem kolem 12 let.
"Dobrý den, nechci rušit, ale před naším sídlem se objevila brána, a když jsme přišli blíž, byla pootevřená. Myslel jsem, že je to tu opuštěné." Kriticky zkontroloval celou kuchyň. Na jeho vkus, až moc mudlovská a hlavně se mu nelíbilo, jak ta žena téměř neoblečená, je rozpláclá na stole, ležící na jedné své ruce a dívající se na něj jedním okem. Přesto viděl pod lehkým hedvábným župánkem, její obliny prsou a div že ne i bradavky. Jeho syn se zvědavě rozhlížel po místnosti.
"Hups, nám zkolabovaly ochrany." Zasmál se Michael. Dál to neřešil a napil se čaje. "Dáte si s námi." Pozval je rukou ke stolu. Abraxas Malfoy nedokázal říct, jestli jsou kouzelníci nebo ne. Trochu mu přišli, jako Weasleyovi, bez konvencí, jenže tito měli peníze. Alespoň odhadoval podle oblečení. Jen ho trochu zarazil skřítek v uniformě sedící u stolu.
Nasadil svou tvář a posadil se i se synem ke stolu. Jen dosedli, byl jim nalitý čaj, přišourala se do kuchyně skřítka v šatečkách, které vypadali jako uniforma pro skřítku. Měla podobný styl, jak viděli u skřítka.
"Mě snad praskne hlava. Toto nesnáším." Postěžovala si skřítka.
"Vypij toto, Endli a dej si něco k snědku. Selhali nám ochrany." Zasmál se Michael. "Tedy holky, vy to vždy tak špatně prožíváte to stávání. Ale máme návštěvu a ta by nám mohla odpovědět na pár otázek." Endli do sebe rychle kopla lahvičku od Michaela a zapila ji čajem.
"Kdo jste?" optal se Malfoy senior.
"To bych se spíš měl ptát já, co děláte v našem domě?" vrátil mu Michael.
"Mě by spíše zajímalo jaký je rok a století." Promluvila Akáša poprvé.
"Ale šípková Růženka i vnímá." Zasmál se Tores.
"Já vždy." Otočila k němu hlavu, aniž by ji zvedla ze stolu a vyplázla jazyk.
"No tedy i po takové době, jak malé děti." Zakroutila hlavou Endli.
Oba Malfoyovi na ně vyděšeně zírali.
"Ten rok je jaký, pane..." zarazil se Michael, když si uvědomil, že se nepředstavili.
"Jsou to Malfoyovi, nevidíš ty vlasy a rysy. Ale ten rok by mě taky zajímal." Podepřela si rukou hlavu Akáša.
"Jak víte, kdo jsme?" zeptal se Abraxas a v hlavě si rychle přemítal, kdo by to mohl být.
"Jsem Amanda, tady to vykřeněné neustále pako je můj manžel Simon."
(Pokaždé, když se probudili, jejich skřítci měli stejné jména, ale oni si je občas měnili, jako i podoby. Někdy budou Amanda a Simon, jindy budou Akáša a Michael. Včas zjistíte proč.)
Abraxas Malfoy ještě jednou projel svým povyšeneckým pohledem všechny u stolu.
"Jsem Abraxas Malfoy, a tento mladík je můj syn Lucius. A rok je 1980, začátek července. A kdo jste tedy vy?" podíval se na Simona povýšeně. Mírně se ušklíbl, protože musel počkat, až se přestane muž cpát.
"Právě se nacházíte v sídle rodu Morte." Promluvila jako by nic Akáša a znova se pustila do jídla.
"Zlato neděs je hned na začátku." Promluvil Simon. "Měla bys ses už konečně obléct." Ještě nějakou dobu byli zpovídáni od Malfoye staršího a nakonec odešli konečně.
Jen co odešli, se otočila Akáša na Michaela.
"Kdy zajdeme k těm Princům?" její muž pozvedl prvně obočí a podíval se na ni.
"Nejsi nějaká nedočkavá?" postavil před ni těstoviny s masem a sýrovou omáčkou. Vprostřed postavila namíchaný salát, Endli.
"Víš, jak se na toho klučinu těším. Vím, že ještě nějakou dobu své děti neuvidím a nebudeme mít ani žádný nový přírůstek, oproti někomu." Podívala se po kuchyni ale na nikoho zvlášť.
"Víš až moc dobře, že se musíme seznámit se svými podřízenými, alespoň s těmi hlavními. Půjdeme zítra." Uzavřel přísně debatu a podíval se na zklamanou ženu. Bylo mu jasné, že večer se bude muset činit v posteli. J
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ┼Eleanore Inkake Samanthe Lune┼ ┼Eleanore Inkake Samanthe Lune┼ | Web | 15. září 2017 v 15:15 | Reagovat

Krasa

2 Peg Peg | 3. října 2017 v 11:13 | Reagovat

Suprový. Jen se chci zeptat. Neměla jsi tu více odkazů na ostatní autory? Chtěla jsem se podívat na jednu autorku. Hermiona a Severus s dohodnutým manželstvím. Nebyla dokončená, ale stihla jsem přečíst jen asi 4 kapitoly a ostatní jsem nestihla. Nemohla by jsi mi napsat odkaz na tuto stránku? Děkuji.

3 Vinka Vinka | 8. října 2017 v 17:38 | Reagovat

[2]:Ano měla, a bude jen co se poperu s tím blokem. Chtěla jsem je upravit a prostě mi to nejde zobrazit :-)

4 Zacharylon Zacharylon | E-mail | 31. prosince 2017 v 18:36 | Reagovat

Hello. And Bye.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama